Vítejte a těším se na Vás.


Ještě mě napadlo

24. února 2015 v 7:01 | Přišlo meilem |  Téma týdne

Pustit něco pro zasmání...


Měla k nám včera nečekaně přijít návštěva, v ledničce vymeteno, a tak jsem poslala svého muže do Tesca nakoupit. Povídám: "Drahý, v kuchyni máš lísteček, co máš koupit." a šla jsem si po svém. Sedl do auta,odjel a za 15 minut telefon: "Prosím tě, jak mám koupit 250 gramů hladké mouky?" Místo lístku s nákupem velkým jako kráva mi sebral recept na buchtu, který jsem měla položený u počítače a jel podle toho nakupovat!


Mě pobavil, když mi "ukradl" ve sprše peelingový sprchový gel (byl línej si dojít pro svůj) a povídá: "Prosím tě, jak to tady máš dlouho? Dyť je v tom nějakej písek nebo co, to je zkažený, ne?"


Můj syn byl na podzim se svým tátou na víkendu v horách. Přijeli a já se ptám, co to má syn na sobě? Tatínek, že prý jsem mu asi koupila nový tepláky, ne? Synek běhal celý víkend venku v pyžamových kalhotách.V čem spal, to netuším.


Je to už dávno, dcera byla v jeslích. Tatínek ji šel konečně poprvé
vyzvednout. Řekla jsem mu "Jitka má kyblíček". Pro nás ženský je
samozřejmé, že se jedná o značku na šatničce. Co myslíte, že hledal? Ano, samozřejmě hledal kýbl, ve kterém má dcera oblečení. Není to poklad?


On je pečlivý, přesný matematik, ale je třeba naprosto přesně nazvat
položku, kterou chcete koupit, protože jinak nepřinese nic. Tak třeba
"Šlehačku neměli". A já na to: "Neměli? A koukal ses tam vedle jogurtu?"On: "Jo, koukal, ale neměli. Měli tam 12% a 18% smetanu ke šlehání, ale šlehačku NE! A nedělej ze mě blbce!"



Vrcholným kouskem bylo "Kup mi vložky". Napsala jsem mu na lístek "Libresse, oranžový obal, na kterém mají vpravo dole 5 hvězdiček a z toho 3 jsou plné a 2 vpravo jen obrysy".
Jenže! V té době se zrovna u těchto vložek měnili obal: byl skoro stejný,jen těch hvězdiček tam najednou udělali místo 5 jen 4. No a byl v prdeli!


Volal mi z Delvity, vztekal se u regálu do telefonu na celé kolo, ať mu
řeknu "přesný název těch vložek" - ale ten já si samozřejmě nepamatuju, tak jsem ho požádala, ať mi PŘEČTE ty názvy, a tak začal nahlas do telefonu slabikovat "Libresse, Ultra Fit and Slim, Libresse....."Já už ani nevím, co přinesl, ale myslím, že zákazníci i prodavačky v Delvitě měli tehdy docela veselé odpoledne. A můj muž mi řekl, že už mi nikdy vložky kupovat nepůjde.



Můj muž jen tak mimochodem povídá: "Já jsem ani nevěděl, že máme pračku se sušičkou!" Já na to: "No to teda nemáme." On: "No to je divný, já jsem vypral prádlo a když jsem ho vyndal, tak bylo suchý! No ale stejně jsem ho pověsil na balkon, aby doschlo!!!" Ano, prádlo bylo suché, protože nepustil vodu! Pračka tudíž neprala, on vyndal ty svý smradlavý a špinavý fusekle a ještě je pověsil na balkon!



Já jsem nedávno mého drahého nachytala, jak utírá prach na televizi svýma ponožkama. Na můj zděšený výkřik reagoval slovy:
"No co, stejně se budou prát!"


Můj muž jel jednou na služebku a místo sprcháče si vzal můj kondicionér na vlasy. Když jsem se ptala, co s ním dělal, tak prý myl (i vlasy). Prý mu bylo divný, že to nepění, ale asi prý nějaká novinka...



Můj muž miluje ty sladké čokoládové kokosové tyčinky, oplatky,banánky v čokoládě atd. Při nákupu v Kauflandu ukládáme všechno do tašek páté přes deváté a doma to vyklopíme a uklízíme, kam patří. Manžel iniciativní jal se vybalovat nákup a své zamilované tyčinky si odnesl do svého šuplíku. Jenže se mu k těm dobrotám přimíchala i jedna malá náhradní kostka do WC, co se dává do obalu a zavěsí v záchodové míse. Večer u televize slyším jako vždy typické rozbalování a šustění, křupnutí, cucání a najednou vyskočil z pohovky, rozsvítil a zařval: "Fuj,co to dělají za hnůj, zase
nějaká inovace...". No zkrátka, mlsný jak pes a už neví, co by sežral.



Byla jsem v porodnici a chtěla jsem po manželovi koupit balení neperlivé vody, prsní vložky a toaletní papír. Dostala jsem balení minerálky, odličovací tampóny a papírové kuchyňské utěrky...



Uvařila jsem hrachovou polévku, dojedli jsme jí a já jsem napustila vodu do hrnce, aby se odmočil. Druhý den jsem přišla z práce později než manžel a ptala jsem se, jestli má hlad. Odpověděl, že dojedl tu polívku.......



Muž jel výjimečně do práce autem. Stál u semaforu, tak chtěl využít čas tak, že si koupí noviny. Rychle vystoupil z auta, šel ke stánku s novinama a najednou vidí, jak kolem jede tramvaj, kterou běžně jezdí. Tak se za ní rozběhl a dojel s ní do práce... Když šel z práce, vzpomněl si, že jel autem a auto nikde! Tak volal na policii, že mu ukradli auto...a policajti říkali: "Tak to jste byl vy, kdo nechal to auto na křižovatce???"



Manžel jel na služebku do Francie. Ptal se mě, co bych chtěla přivézt jako dárek. A protože si radši oblečení, parfémy a šminky kupuju sama, tak povídám: "Třeba nějakou masku na obličej." Ráno před odjezdem mě budí:"Prosím tě, jaký máš číslo obličeje???"


Včera jsem koupila chlebové placky Pita. Dala jsem je do zásobníku na chleba a když můj muž opět prolézal kde co, aby něco zbaštil, přišel za mnou s těmi plackami a ptá se: "Je tohle k jídlu?" No a já, právě v dobré náladě mu říkám: "Ne, to je nový toaletní papír." A on odpověděl: "Tak proč to je mezi chlebem?"


Já jsem včera pekla rebarborový koláč, ruce opatlané od těsta a zapomněla jsem si vystříkat plech takovým sprejem místo vymazání. No a s těma zapatlanýma rukama říkám manželovi: "Mohl bys mi, prosím Tě, vystříkat pekáč?" Jeho překvapený výraz vidím ještě teď a když se mě zeptal s mrknutím oka:
"Teď . .. . když děti ještě nespí"???


Ještě mě napadlo...

den bez úsměvu, je den bez života.

 


Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 24. února 2015 v 9:10 | Reagovat

Natty, řežu se smíchy. Myslela jsem, že to budou vtipy a oni to jsou momentky ze života a skvělé! Dobrá byla ta hrachová polévka z hrnce s odmáčecí vodou a hned za ní auto na křižovatce a tramvaj do práce. [:tired:]  :D

2 JM JM | 24. února 2015 v 9:54 | Reagovat

Mně se povedlo neěco podebného, jako tomu pánovi s autem.
Většinou jsem jezdila do práce MHD, ale jednou mimořádně jsem jela autem. Až večer doma najednou - auto!
Už tam zůstalo pěkně u kašny do druhého dne.

3 signoraa signoraa | Web | 24. února 2015 v 9:57 | Reagovat

Natty, chechtám se tu nahlas a vnučky se ptají čemu. Něco jim z toho čtu i nahlas.
Ach ti muži!
To, co napíšu není vtip, ale život. Můj tatínek si jednou vyčistil zuby Kordovanem. Byla to pasta na mytí umělohmotných bot. Nosil silné brýle a vzal první tubu, která mu padla do ruky. Liboval si, jak mu ta pasta báječně pění.
Se sestrou jsme zjistily, že po návratu z práce dopíjí zbytky bílé kávy z hrnků ve dřezu. Jednou jsme na něj nachystaly půl hrnku vody z nádobí. Samozřejmě, že se napil.
Můj muž a nákupy je také kapitola sama pro sebe. Marodila jsem a vyslala ho se seznamem na nákup. Byla tam napsaná tlačenka a párky. "Kde je máš?", ptala jsem se po návratu. "Neměli to." "A co budeš večeřet?" "???"
Jednou jsem ho poslala pro majolku. "Stačí malá." Kamarádka, která stála ve frontě za ním mi pak vyprávěla, že se dožadoval "chci majou malolku". Do toho malého krámku s pultem u nás na konečné jsem ho už nikdy nedostala. :-D
A abych nestřílela jen do vlastních řad.
Kolega z práce v pondělí zaspal, vzal si auto. V práci jsme měli píchačky a pozdní příchod se musel nadělávat. Domů odjel, tak jako vždy, tramvají. Jezdil tak po zbytek týdne. V pátek doma se ženou zabalili věci na víkend, on vzal tašky, že je dá do auta. Na parkovišti nebylo. Zavolal policii, že mu auto ukradli. Po dvou hodinách přijeli policajti a ptali se ho, kde pracuje. Když jim řekl firmu, dostalo se mu odpovědi, že má vůz zaparkovaný před ní. V pondělí si nás pozval do kanceláře a tam pronesl."Holky, já jsem takovej debil ...." a vše nám hezky povyprávěl. :-D
Ach ti muži!

4 Jarmila* Jarmila* | Web | 24. února 2015 v 10:26 | Reagovat

Skvělé! :D  :D  :D Pěkně jsem se po ránu pobavila. Spravila se mi nálada, neb jsem vstala levou zadní. Asi na mě něco leze. :-(

5 Hanka Hanka | E-mail | Web | 24. února 2015 v 10:38 | Reagovat

Většinu z těch příhod jsem znala, Natty, ale stejně jsem se znovu chechtala jako blázen. :-D
Podobné perličky zažila určitě každá z nás. ;-)  :-)
Přeji hezký den. :-)

6 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 24. února 2015 v 12:22 | Reagovat

To je úplně nejhorší pos;ílat chlapa kupovat vložky.
Zrovna jednou se náš taťka chvístal, že nám všechno koupí,že jede do kauflandu. Tak jsem mu řekla, aby koupil nějaké vložky a on mi místo toho dal stovku a řekl abych si koupila sama vložky jaký potřebuju.
A myslím že ta příhoda v tím autem mi je nějaká povědomá. Něco podovného jsme totiž měli jako článek v učebnici němčiny. Tatíne obvykle jezdil do práce vlakem, jenže byl pátek a chtěl vzít rodinu na výlet a tak potřeboval být dřív doma. Jel tam autem. Odpoledne na něj rodina čeká, on nikde, pak se vrátí vlakem v obvyklou dobu, hledá tak auto, a synek mu pak řek, že ho nejspíš nechal naparkovišti  před budovou, kde pracuje. Takže z výleto nakonec neylo nic. :D

7 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 24. února 2015 v 14:34 | Reagovat

Pobavila jsem se, skvělé životní perličky!

8 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 24. února 2015 v 17:27 | Reagovat

:-D Kolik úsměvných příhod se stane. :-)  :-D

9 Natty Natty | Web | 25. února 2015 v 7:09 | Reagovat

:D  :D  :D Hezké ráno děvčata. :-D

Tak jsem se zasmála i já při čtení vašich komentářů a myslím, že to je ten nejlepší vstup do nového dne. :D  :D Úsměv a dobrá snídaně. ;-)Pěkný den.

10 Miloš Miloš | Web | 25. února 2015 v 8:13 | Reagovat

Polévka z odmáčeného hrnce mně připomněla historku ze základní vojenské služby.
Vojákům, kteří tam vařili, při přenášení se vysmekl kotel s polévkou a vylil na zem. Aby jí zachránili, vzali hadry na utírání podlahy a z nich ji pak ždímali zpět do kotle. Co chybělo, dolili horkou vodou.

11 Oli Oli | Web | 25. února 2015 v 16:30 | Reagovat

Natty, hezky jsem se pobavila, i když něco z toho už jsem slyšela. Ještě že ty muže máme. :-D A teď hupky dupky zase do pořádné práce. ;-)

12 Natty Natty | 26. února 2015 v 5:48 | Reagovat

[10]: :D  :D A pak že se vojáci měli na vojně špatně. ;-) Pokud byla podlaha předem "vyšůrovaná" od nějakého "zobáka", pak polévka byla jistě moooc dobrá. :D  ;-)

[11]: Oli, hlavně, že jsem ti vykouzlila úsměv na tváři. :D Souhlasím, bez muže bychom my ženy, byly na světě jen polovičky. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama