Vítejte a těším se na Vás.


Negativní zkušenost

23. srpna 2014 v 5:47 | Natty |  Deníček

Kam to spějeme…


ráno jsem se probudila a cítila silnou bolest v zádech. Vysoko, někde nad pasem a na obou stranách. Asi jsem nastydla na rybách, hned jsem si určila diagnózu a vzala si ketonal, který si občas s manželem zobneme, když nás něco zabolí.

Jenže ouha, bolest nepřestala a ještě se stupňovala. Tak to nebudou "záda", ale asi něco vážnějšího. Že by ledviny, jsem ve znamení Vah a to je vodní znamení, které se vyznačuje nemocemi ledvin. Nikdy jsem je nemocné neměla, ani netrpím na žádné nemoci močových cest, ale co "kdyby".

A tak jsem po třech letech opět navštívila praktického lékaře. Místo "našeho" tam byl takový mladíček, kterému voněl ještě "diplom" v kapse. Když jsem vstoupila, podával mi ruku, což je poněkud nezvyklé v našich podmínkách, ale je to asi jeho způsob pozdravu.

Zeptal se na moje "trápení" prohmatal mě břicho, nechal ohnout záda a zasedl k PC. Dlouho zapisoval, pak mi vypsal žádanku na RTG, ultrazvuk a nechal nabrat krev. Napsal lék na bolest a poslal domů s tím, že další den se mám stavit pro výsledky. Až potud docela standartní postup praktického lékaře.

Druhý den po ultrazvuku jsem opět šla k lékaři. Stejný postup, ledová ruka, žádný vstřícný pohled, jen posaďte se. "Výsledky máte všechny v pořádku, akorát máte vyšší sedimentaci", prohlásil. "Ještě necháme udělat jedno vyšetření". Zavolal na hematologii a domluvil dodatečné testy. Já sedím a čekám, co bude dál. Nic se neděje a tak se ptám, jak postupovat v léčbě. "Vezměte si co jsem vám napsal a napíši vám rehabilitaci". Rehabilitaci? V akutním stavu? Děkuji, nechci, cvičím doma sama a myslím, že potřebuji něco jiného než cvičení.

"A co je to za lék co jste mi napsal?", ten neznám a zatím jsem ho nebrala. "To není žádný zázrak" odtušil a dál se věnoval PC jako bych tam už nebyla. To snad není možné, pomyslela jsem si, tak já mám kruté bolesti a dostanu lék, který není "žádný zázrak" a ke všemu plně hrazený mnou, což jsem později zjistila v lékárně.

Chvíli stojím a pak se ve mně probouzí "bojovnice". "Pane doktore, pokud jsou to teda "záda", tak mi prosím píchněte injekci diclofenaku, který mi vždy zabírá". Chvíli bylo ticho a pak řekl, ať přijdu v pondělí, že mě injekci dá. A to budu asi do pondělka trpět bolestí, když je teprve pátek, pomyslela jsem si. "Pane doktore, můžete mi napsat injekce a dcera je zdravotní sestra a napíchá mi je, nechci trpět další tři dny". "Napíšu", ale budete muset zaplatit 81 korun". "To si ráda zaplatím" a převzala recept.

"A dáte mi prosím ještě stříkačky a jehly", a to jsem si asi dovolila už moc! Doslova - "Co si myslíte, že jsme tady nějaká charita, to si kupte v lékárně". Nevěřila jsem vlastním uším, jak to se mnou lékař mluví a tak jsem se také ozvala. "Pokud jsem si doma píchala, vždy mi sestřička k injekcím dala potřebné", "To bylo, ale teď to je takhle", povýšeně na mě ten mladíček vyjekl. Zvedl zadek ze židle a řekl sestřičce: "Dejte jí 10 stříkaček a jehel a ať sem dá dvacku". Stála jsem jako "zmražená". Sestřička mi dala do sáčku potřebné, já položila na stůl "dvacku" a jako ve snu šla ke dveřím. Sestřička mě pohladila po zádech a tiše řekla: "Paní S, kdybyste měla málo, ťukněte na mě a já vám to dám", usmála se a já zavřela za sebou dveře ordinace.

Když jsem četla vaše negativní zkušenosti s lékaři, měla jsem pochybnosti, ale teprve zkušenost na "vlastní kůži" mi otevřela oči a musím se ptát sama sebe - je toto vůbec možné? Kam spěje naše společnost? Co bude za další roky, až budu opravdu "stará" a nemohoucí a nebudu se moci bránit?

A tak stojím před rozhodnutím, zda požádat o přeložení ke svému minulému lékaři nebo tohoto při příští návštěvě "usměrnit", aby si uvědomil, že on je tu pro nás nemocné a jednou z jeho povinností mimo "léčit", je i slušné a vstřícné chování k pacientovi.

Pohodový víkend.

 


Komentáře

1 Jarmila* Jarmila* | Web | 23. srpna 2014 v 13:00 | Reagovat

Nattynko, to tedy zírám. Hlavně, že ti podal ruku, ale jinak jednání řeznického psa.
Polevily ti po injekcích bolesti a už jsi v pořádku?
Naše dr. byla po začátku také pěkná sekernice. Poté, co ji utekla spousta pacientů jinam, přehodnotila své chování. Já jsem také zdrhla, ale kvůli nehezkému jednání dr. na diabetologii jsem se vrátila. Navíc mi stres z dojíždění zvedal hodnoty cukru.
Také mě naštvala, když jsem k ní šla pro něco na bolest a ona mě poslala do nemocnice (v pátek v poledne). Věnovala se nějakému "ajťákovi", který jí přišel upravit program, než aby mě pořádně vyslechla a vyšetřila. Navíc mi do zprávy napsala takové blbosti, že se v nemocnici nestačili divit. Navíc nechápali, proč mě tam posílá.
U ní záleží, jak se vyspí. Někdy je jak med, někdy bych jí s chutí praštila.

2 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 23. srpna 2014 v 13:29 | Reagovat

Natty znám i takové zkušenosti s lékaři - náš bývalý závodní lékař a mohla bych uvést i další. Naštěstí po revoluci si každý mohl zvolit svého lékaře a já mám co se týká obvodní, gynekologie, zubní a nově přes srdíčko lékaře každým coulem! Ochotné vždy vyslechnout, trpělivé a vstřícné. Dobře, že jsi se ozvala. Tev "váš" se již nevrátí? ;-)
Doufám, že to byla tvá poslední špatná zkušenost s lékaři a taky, že už ti je lépe. :-)

3 Intuice Intuice | E-mail | Web | 25. srpna 2014 v 20:20 | Reagovat

Zkušenost hrozná, ale jsi šikovná, že sis všechno, co šlo, vydupala. A jak je Ti teď, pomohlo?

4 JM JM | 27. srpna 2014 v 0:41 | Reagovat

Děvčata, co se čílíte?
Nyní se přece léčí podle rodného čísla!

5 Natty Natty | 28. srpna 2014 v 8:45 | Reagovat

Hezké ráno děvčata. :-D
Děkuji za milá slůvka. Už je mi lépe, nasadila jsem "vlastní léčbu" - teplou postel, vlněnou šálu kolem pasu a kopřivový čaj. :D Levná a osvědčená léčba na bolest zad a doufám, že už mi bude jen a jen lépe. ;-)Pěkné poslední srpnové dny.

6 Jarmila* Jarmila* | Web | 28. srpna 2014 v 9:56 | Reagovat

Nattynko, jsem ráda, že ti vlastní léčba pomohla. :-)
Doufám, že už na podobného doktora nenarazíš.
Přeji ti též hezké srpnové dny. :-)

7 Hanka Hanka | E-mail | Web | 28. srpna 2014 v 16:24 | Reagovat

No páni, to tedy byla pěkně hnusná zkušenost, Natty! ??? Mně se nikdy nic podobného nestalo, spíš naopak, s doktory mám jen samé dobré zkušenosti.
Podávání ruky není zas tak neobvyklé, moje ženská doktorka, která je už v důchodovém věku, podává ruku při pozdravu taky. :-)
Chování, které popisuješ, mě u mladého doktora dost překvapuje. :-? Dobře, že sis to nedala líbit a že aspoň sestřička byla příjemnější. :-)
Hlavně že už je ti po vlastní léčbě líp. :-)

8 Janka Janka | Web | 28. srpna 2014 v 23:18 | Reagovat

Tak s tím jsem se ještě nesetkala.
My chodíme k praktickému lékaři s plnou důvěrou už několik roků jako k členu rodiny. Ve všem nám vyhoví a pomůže. Stejně tak, i k zubaři. Možná je to tím, že se známe už hodně dlouho, věkově od sebe nejsme vzdáleni. I ostatní lékaři se ke mně chovají pěkně. :-)
Pokud to byla záda, tak to sice bolí, ale ledvinová kolika je ještě horší. Ta se těžko bez injekce přežívá. Od té se chraň!!! :-)

9 Iva Iva | 29. srpna 2014 v 21:08 | Reagovat

Milá Nattynko, já mám ze soukromé neurologické ordinace také velmi roztomilou zkušenost. Je to už docela dlouho, čerstvě po revoluci jsem měla nějaké záhadné potíže, jak se ukázalo také od páteře.  Čekala jsem v narvané čekárně hezky dlouho, pan doktor začal ordinovat s pěkným zpožděním. Když jsem se konečně dočkala a vkročila do ordinace,hned za dveřmi mě vítala soška opičky, držící kasičku na dobrovolné příspěvky. Lékař mne prohlížel a při tom se zcela bez zábran bavil se sestrou o čekárně plné gerontů, kteří mu jdou na nervy. Bylo mi tenkrát hrozně trapně,jak se vyjadřuje o pacientech, zřejmě chtěl být vtipný, já tenkrát do kategorie "gerontů" ještě nepatřila. I když mi  pomohl, už jsem tam nikdy nešla. Jinak doufám, že jsi už fit a zdravím na Vysočinu! :-)

10 Natty Natty | Web | 31. srpna 2014 v 6:45 | Reagovat

[6]: Jarmilko, ještě to není "akorát", ale k doktorovi zatím nepůjdu, uvidím, zda mi nepomůžou "ryby a houby" :D, kopřivy zatím vše jistí. :D

[7]: Hani, tady žádný praktický lékař ruku nepodává, teda pokud nechce peníze. :-D Setkala jsem se s tím jen na "lepších" pracovištích např. Na Homolce a to jen na první návštěvě. ;-) Já bych než podání ruky uvítala raději milé a vstřícné slovo a zájem o pacienta, nikoli o jeho peněženku. :-(

[8]: Janko, kolika určitě ne, to by byl asi jiný "tanec". Nicméně je zde vyšší sedimentace a to napovídá, že v těle je někde zánět a bylo třeba zjistit kde. :-( No uvidíme, až se budu cítit lépe, tak si dám udělat nové krevní testy a budu zvažovat, u kterého lékaře. ;-)

[9]: Ivuško, všechno je v lidech. Člověk, který pracuje s lidmi by měl být nejen slušný, ale především citlivý a vnímavý a svoje "výroky" si nechat do soukromí, když už je teda používá. Nakonec jsme to my, kdo je živí a tak by se měli slušně chovat vůči nám bez rozdílu věku. Jednou, pokud budou mít to štěstí se také dožijí stáří a asi by jim nebylo moc milé, kdyby s nimi jednal někdo "opovržlivě". Nejjednodušší cesta je asi ta, upozornit je, aby si to uvědomili. Moje nejmladší dcera mi řekla, abych při příští návštěvě řekla "zajíčkovi", aby se ke mě choval jako bych byla jeho matka. :D Ha, otázka je, jak se k ní asi chová??? To by bylo možná na dlouhou diskusi, neboť pokud by se choval slušně k ní, asi by mu nedělalo problémy chovat se tak i k cizím. :-(

Všem děvčata přeji pěknou neděli a pojďte na houby. :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama