Vítejte a těším se na Vás.


Kopretiny

4. července 2012 v 19:24 | Natty |  Duše


Položil mi kopretiny,
tiše do klína,
pošeptal mi tichá slůvka,
lásko jediná.

Posadil se vedle,
do zelené trávy,
bílé květy kopretin,
na louce se smály.

Trhali jsme lístky květů,
lásku jsme si přáli,
otrhané kopretiny,
s námi laškovaly.

Štěstí, lásku, manželství,
to nám pověděly,
a my jsme se šťastně,
tomu usmívali.

Už uteklo hodně vody,
životem jdem spolu,
každým rokem kopretiny,
jdeme trhat znovu...

Krásný den.

 


Komentáře

1 Hanka Hanka | Web | 4. července 2012 v 20:21 | Reagovat

To jsou krásné verše, Natty! Nedělám si legraci, musela jsem zamáčknout slzu. ??? Čím jsem starší, tím snadněji se dojmu a rozbrečím! :-)
Přeji krásný maxivíkend! :-) Hanka
P.S. Koukám, že jsem prošvihla červencové lumpárničky, jenže my teď skoro nebudeme doma, tak se asi nezúčastním. :-?

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. července 2012 v 22:40 | Reagovat

Pěkné,jak člověka dovede dojmout vzpomínka na mladé časy. Ona i teď potěší malá kytička, kterou z vyjížďky na kole občas muž donese. A to jsme byli spíš ,,praktičtější" než poetičtí. Já jsem to tutlala, on se také styděl dávat najevo moc citu. :-)

3 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | 5. července 2012 v 0:20 | Reagovat

Nattynko moc krásné veršíky. v 23h jsem letěla na soutěž a nakonec nic. No tak zítra přijdu dříve. :-)

4 Natty Natty | Web | 6. července 2012 v 4:18 | Reagovat

[1]:Hani, píši jak cítím a nesnažím se nic a nikoho napodobovat a tak je možná cítit z veršů kus pravdy...Hani, nevadí, i na srpen už mám připravenou soutěž, zrovna včera u bazénu mi přišla "myšlenka" a už je připraveno :D

[2]: Ruženko, já myslím, že muži všeobecně nedávají své city najevo, to spíš my, ženy, jsme romantičky a toužíme po "sladkých vyznání" ;-) Kytička potěší vždy a na to můj "žabáček" nikdy nezapomene :-D

[3]: Maruško, děkuji. Když se stane, že nestihneš čas, klidně komentář napiš podle svého příchodu, já hlavu netrhám :D

5 otavinka otavinka | Web | 6. července 2012 v 19:18 | Reagovat

Milá Nattynko, nádherná básnička. Kopretiny milovala a pěstovala moje maminka. Od té doby, když je vidím, tak si vzpomenu na část zahrady, kde vždy kvetly. :-D

6 Natty Natty | Web | 7. července 2012 v 5:36 | Reagovat

[5]: Hani, děkuji - i já miluji kopretiny, ale ty luční. Patří k létu a louky plné kopretin a zvonečků mě vždy pohladí dušičku a při každé procházce si natrhám kytici do vázy a vzpomínám na "krásné časy" ;-)Život je jedna velká kopretina, kde se opravdu střídá: Štěstí, neštěstí, láska, manželství, kolíbka  a nakonec smrt... :-D  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama