Vítejte a těším se na Vás.


Koniklec velkokvětý

17. března 2012 v 12:00 | Kolektiv blogových kamarádů |  Duše

Koniklec...



Soutěžní veršíky Mrkající

Vy neznáte koniklec ?
Nemá s koněm žádnou klec.

Koniklec má veliký kvíteček,
pod ním se ukrývá chlupatý stoneček.

Je to fialové kvítko,
chmýří má jak kuřátko,
když z vajíčka se klove,
v dubnu na krátko.

Divné jméno má ta kytička,
připomíná klec na koníčka.
Sděluji vám tedy právě,
oba jsou k vidění,
na lukách a v trávě.

Copak mi to na zahrádce,
vykvetlo za kytičku,
co tak ráda vyhřívá se,
v brzkém jarním sluníčku?
To je přece jasná věc,
fialový koniklec.

V pokoji mám klec,
na zahrádce koniklec.
Vyšla jsem si za ves na kopec,
kvetl tam modrý koniklec.

Konikleců plná louka,
modrý zvonek na nás kouká,
květina to vzácná je,
chraňte ji, ať přežije.

Koně máme v maštali,
na zahradě koniklec,
to abyste věděli,
že na koně to není klec.

Měla jsem dnes návštěvu,
byl to soused od vedle,
milý pan Švec,
řekl mi teď při drbu,
že už viděl koniklec.

Koniklec je hezký kvítek,
má chlupatý lístečky,
když na jaře rozkvete,
hned přiláká včeličky.

Povedla se prima věc,
vykvetl nám koniklec,
fialový kalíšek,
má chlupatý kožíšek.

Tahle kytka chlupatá,
má už čtyři poupata,
že jí asi zima byla,
kožíšek si oblíbila.

Na slovíčko skoupá,
zvonečkem si houpá.
Jak se kytka jmenuje,
co s kožichem machruje?
To je přece známá věc,
vyrostl tu koniklec.

Mám já na zahrádce klec,
vedle ní roste koniklec.
V kleci sedí slepička,
snáší drahá vajíčka.

Až koniklec vykvete,
slepice koledníka vykopne.
Vejce já ti nedám,
klec malou mám.

Běž koledníčku na Hrad,
vyšlehej tam chamraď,
ať ty, co jsou u vesel,
vypudíme ze křesel.

Pak je zavřem do klece,
malé - jak pro slepice,
to lidi potěší nejvíce.

Nebo si kup prasátko,
bude draho za krátko.
Možná ještě kravičku,
co má ráda travičku.

Jsem pošťačka bakovská,
dělám zde již od loňska.
Když jsem ráno nesla psaní,
myslela jsem jenom na ní.

Na kytičku chlupatou,
co hlavičku má střapatou.
Je to ale divná věc,
jmenuje se koniklec.

Já se na to vykvajznu,
hlavu jako škopek mám,
ale co jsem - nevím sám.

Koukám jako Hurvínek,
třeba budu Plamínek.
Posoudit ten lupen,
vůbec nejsem schopen.

Soutěžím já vytrvale,
hlava se mě točí.
Kytičky já hádám stále.
Na pohled jsou velmi známé,
ale jejich názvy,
hádankou toť neustále.

V hlavě zmatek mám,
jaké já ti dnes jméno dám?
Jevíš se mě jako kvítek,
moc podobný sasance.

Už to mám, už to mám,
sasanka jsi - povídám.
A když to tak nebude,
tak mi bodík ubude.

Sluníčkovou sobotu.

 


Aktuální články

Reklama