Vítejte a těším se na Vás.


Jako dvě hrdličky

2. září 2011 v 7:47 | Natty |  Deníček

Sedíme na terase a snídáme...


to jsou takové ty krásné chvilky, když se ráno společně sejdeme, já udělám snídani a od jara do podzimu si vychutnáváme snídani na terase. Svítí na nás východní sluníčko, tak první hřejivé paprsky hladí naše tváře.


Miluji tyto okamžiky, po noci si vyprávíme o svých snech, plánujeme co budeme ten který den dělat a "vrkáme" si jako ty dvě hrdličky, co nás každé ráno chodí pozorovat.
Nad zahradou nám vede elektrické vedení a hrdličky zde mají svůj ráj. Nejprve chodila jen jedna, zvědavě nakukovala do našich oken a určitě i do talířků, co snídáme. Nyní už druhý týden přilétají dvě, dokáží sedět celé hodiny na drátě, čechrat si peříčka a občas se ozve jejich milé "cukrování".
Zajímavé je, že přilétnou vždy, když se posadíme ke stolečku a po celou dobu nám dělají společnost.
Dalšími společníky jsou Zrzeček, který dokáže vydatně "žebrat" a dokud nedostane kousek z talířku. I Roníček svým pohledem říká: "Já chci také kousek", a tak část naší snídaně skončí ve zvířecích tlamičkách.


 


Aktuální články

Reklama