Vítejte a těším se na Vás.


Červen 2011

Plněný lilek po italsku

29. června 2011 v 12:26 | Natty |  Zelenina
Suroviny: Pěkný tvrdý lilek, 1 kuřecí prsa, 100 g špaget, olej, cibule, česnek, sůl, pepř, bazalka, rajčatový protlak, sýr na zapečení


Postup: Nejprve si uvavříme špagety. Na oleji orestujeme česnek, cibuli, kuřecí prsíčka nakrájená na kostičky a nakrájený vnitřek lilku. Přidáme rajčatový protlak, osolíme, opepříme a necháme 5 minut podusit.
Do směsi přidáme uvařené těstoviny, promícháme a naplníme mističky lilku, které předem lehce osolíme. Dáme na lehce olejem pokapaný pekáček, podlijeme vodou a dáme na 45 minut do trouby.
Vypneme troubu, lilky posypeme sýrem a necháme roztavit.

Příloha: Zelenina

Lehký, zdravý a rychlý oběd.


Moje "zlatíčko"

28. června 2011 v 22:07 | Natty |  Deníček

"Babíííííí, vstávej",

jdeme na ty houby, co jsi mi včera slíbila.
Tichounké krůčky po schodech a Lukášek je u nás na "bidýlku". Přitulí se a já vím, že není nic na světě, co bych mu nesplnila.
Po snídani vezmeme košíček, nožík, Roníčka a vyrážíme.
"Babí, slyšíš jak krásně zpívají ptáčci ?" "Babi, slyšíš jak kuňká žába?" "Babi, natrháme si lusky ?" "Babi, budou tam houby ?" "Babi, půjdeme na skálu ?" a další a další otázky a já se pomalu přenáším do krásného dětského světa.
Obešli jsme naše místečka, ale i když dost pršelo, přesto houby nerostou. Lukášek stále zpívá naší oblíbenou: "Houbičky, houbičky, ukažte nám hlavičky, my vás dáme do košíčku, uříznem vám hlavičky."
Prošli jsme kus lesa, ale nakonec Lukášek našel dva hřiby kováře, nějakou babku a tak byl spokojený. Na skále jsme si zahráli na boj, šiškami jsme se trefovali do kmene stromu a závodili, kdo se vícekrát trefí a Lukášek vyhrál, no aby ne, vždyť je "mužský". Domů jsme se vrátili s "úlovkem" a spokojeni.
...Lukášek našel dva hřiby kováře...
...Babi, vyfoť mě s mojí myškou "Kytičkou"...
...Lukášek houbičky nakrájel a oloupal cibuli...
...a pak jsme si pochutnali na kuřecí roládě s houbami...

Prožili jsme jeden obyčejný, ale přesto nádherný den.


Kuřecí roláda s houbami

28. června 2011 v 22:07 | Natty |  Maso
Suroviny: 1 vykoštěné kuře, 4 plátky sýra, 4 plátky šunky, smaženice z čerstvých hub, velká hrst celerové natě, sůl, pepř, grilovací koření, máslo


Postup: Plát z vykoštěného kuřete naklepeme, osolíme, poklademe plátky sýra a šunky. Středem položíme smaženici z hub, posypeme celerovou natí a stočíme do rolády. Ovážeme nití, posypeme kořením a na másle opečeme ze všech stran. Dáme do trouby upéct na 200°na 45 minut.

Příloha: Rýže a okurkový salát

Pro zdraví a krásu

27. června 2011 v 5:48 | Natty |  Zdraví

Zahrádka je plná zdraví...


není vhodnější období, než právě nyní pro doplnění vitamínů a minerálů, pro posílení imunity a naší krásu.
Ovoce i zelenina jsou velkým přínosem pro organismus a tak proč si nedopřát v těchto teplých dnech příjemné osvěžení.
Jahody nyní dozrávají a tak si můžeme dopřát tuto zdravou dobrotu několikrát během dne. Také rybíz, ať v červené podobě nebo černé, je vynikajícím ovocem a zdrojem všech vitamínů a minerálů vhodných pro naše tělo. První třešně už každý z nás určitě ochutnal a i ty jsou nyní vhodné zařadit do svého jídelníčku.
Pokud máme zahrádku, tak není nic lepšího, než si ovoce dopřát plnými doušky a klidně si udělat jeden den celý ovocný. Tělu dodáme nejen potřebné látky, ale také odlehčíme zažívání a určitě zaznamenáme pěkně vypnutou pleť a když si navíc uděláme ovocnou masku na obličej a dekolt, tak jsme pro svou krásu a zdraví udělala maximum.

Ovocný den

Natrháme na zahrádce 1 kg ovoce a rozdělíme si ho do 5 - 6 dávek na celý den. Nezapomeneme na pitný režim, 2 - 3 litry neslazených tekutin, část ovoce můžeme vypít jako lahodný koktejl.

Ovocná maska na pleť

Do mističky dáme 2 lžíce bílého jogurtu a 3 rozmačkané jahody. Naneseme na obličej a dekolt a necháme 15 minut působit. Potom omyjeme a ošetříme denním krémem.

Pěkný nový týden.




Loučení

26. června 2011 v 19:47 | Natty |  Duše


Letní koláč

26. června 2011 v 6:37 | Natty |  Koláče

Na nedělní stůl patří něco "sladkého" ...

Suroviny: 2 vejce, 3 lžíce cukru, 80 ml oleje, 6 lžíc polohrubé mouky, 1/2 prášku do pečiva, 1 bílý jogurt, špetka soli, hrst jahod a borůvek. Olej a kokos na vymazaní formy.
Ozdoba: Odtučněný tvaroh, vanilkový cukr a ovoce na ozdobu.



Postup: Ze všech suroviny umícháme těsto a přidáme hrst lesních jahod a borůvek a upečme.
Okraje upečeného koláče ozdobíme tvarohem, vnitřek posypeme jahodami a borůvkami a do středu uděláme kytičku z nektarinky.


Pěknou neděli.


Štěstí a láska

24. června 2011 v 20:33 | Natty |  Duše


Krásný a pohodový víkend.


Plněné papriky houbami

24. června 2011 v 13:10 | Natty |  Zelenina
Suroviny: Zelená paprika, čerstvé houby nebo žampióny, kuřecí prsíčka, olej, cibulka, sůl, pepř, bazalka, sýr

Postup: Na oleji zpěníme cibulku, přidáme pokrájené čerstvé houby nebo žampióny, kuřecí prsíčka. ochutíme a 5 minut restujeme. Půlky paprik naplníme směsí, okořeníme bazalkou, dáme na olejem vytřený pekáček a mírně podlijeme vodou. Dáme na 30 minut do trouby na 200°. Troubu vypneme a na každou papriku dáme roztavit plátek sýra.

Příloha: Vařené těstoviny a rajče.

"Kluci" pod dubem

24. června 2011 v 10:01 | Natty |  Deníček

Dnes už jsme zase v chaloupce osiřeli,

a já se moc těšila na ranní procházku. Včera jsem nebyla a moc mi to chybělo, ale dodělávala jsem poslední přípravy na oslavu narozenin Ivy. Oslava se vydařila, počasí nám přálo a tak jsme si všichni užili moc hezký den.
Dnes ráno v šest hodin jsem vzala Roníčka a "hupky, šupky" na svojí milovanou procházku. Sluníčko nádherně svítilo a já si cestou "přehrávala" včerejší den.
U lesa ve stráni tentokrát bedly nebyly a tak jsem pokračovala dál lesní cestou a jedním očkem neustále pokukovala vlevo, kde je můj "houbařský ráj" a když rostou praváky, tak už tam "šmejdím". Ale na hřib smrkový je ještě asi čas.
"U studní" jsem našla jednoho hříbečka kováře a na mezi o kousek dál malého "dubáčka", měla jsem z něj velkou radost, ale o dva kroky dál seděl jeho "bráška" a to už je pěkný kousek.
...dnešní úlovek...
Cestou domů jsem prohlédla borůvčí a objevila první modré kuličky. Tak to je znamení, že o víkendu vezmu kelímek a půjdeme si natrhat na svačinku tyto zdravé kuličky.
Svačinku jsem si udělala cestou domů na velikém stromu "vrabčinek" a na chvíli si zahrála na vrabečka a nazobala se těchto sladkých kuliček.

Hezký den.


Jahodový dort

23. června 2011 v 10:43 | Natty |  Dorty

Pro Ivušku k narozeninám...

Suroviny: korpus - 4 vejce, 6 lžic cukru, 100 ml oleje, 8 lžic polohrubé mouky, 1 vanilkový pudink, 1 prášek do pečiva, 120 ml zakysané smetany. Náplň: 500 g čerstých jahod, 1 jahodový pudink, 250 g másla, 150 g cukru. Ozdoba: čerstvé jahody, čokoláda a kokos.


Postup: Korpus upečeme ze všech uvedených surovin - 45 minut na 175°. Necháme vychladnout a středem prořízneme. Náplň: Jahody s trouškou vody rozmixujeme, přidáme jeden pudink a uvaříme jahodovu kaši. Vyšleháme máslo s cukrem a postupně přidáváme jahodovou kaši.
Dohotovení : Korpus promažeme jahodoým krémem a celý povrch a strany také potřeme. Jahody si nakrájíme na plátky a špičky namáčíme do rozpuštěné čokolády a skládáme na dort. Navrch dáme pár celých jahůdek namočených v čokoládě. Zbylou čokoládu nalijeme na střed a okraje dortu. Dozdobíme krémeme a posypeme kokosem.


Květákové placičky se sýrem

22. června 2011 v 12:26 | Natty |  Zelenina
Suroviny: 1 květák, 1 vajíčko, trochu strouhánky, hladká mouka na obalení, sůl, pepř, sladká paprika, olej


Postup: Květák uvaříme, rozmačkáme šťuchadlem na brambory. Přidáme vajíčko, osolíme, opepříme a dáme trochu sladké papriky. Zahustíme hrstičkou strouhánky. Mokrou rukou tvoříme placičky, obalíme v hladké mouce a dáme na pánev, lehce vytřenou olejem osmažit. Hotové dáme na ubrousek odsát přebytečný tuk. Těsně před podáním posypeme strouhaným sýrem a dáme do mikrovlnky roztavit.

Příloha: Pařené brambory s pažitkou a zelenina.

Krásky lesa

22. června 2011 v 8:31 | Natty |  Deníček

Po včerejším "aprílovém dni" ihned zrána vykouklo sluníčko

a to je jasné znamení - nasadit "botky samochodky", vodítko, Roníčka a hurá do lesa.
Že cestou všechno po včerejším slejváku nádherně vonělo, to těm, kdo má stejnou "úchylku" jako já nemusím vyprávět. Ani to, že ptáčkové koncertovali jako "o závod", ale vůně rozkvetlého jasmínu, tak to je opravdové ranní pohlazení, stejně jako teplé paprsky sluníčka.

Přicházím k lesu a hle, na stráni seděly dvě "dlouhonožky", bedly vysoké. Jak jinak, předklon a už jsou moje. Nesla jsem je celé 4 km, což je moje každodenní procházka a pokukovala po dalších houbičkách. Pod jedním dubem seděl hřib dubák, ale byl červivý a tak zůstal pod stromem.

...Bedly - dlouhonožky...
...mňam snídaně...

Že patří bedla k jedněm z nejchutnějších houbiček každý ví a tak "dlouhonožky" skončily na másle.

Pochutnali jsme si a teď už nás čeká pěkný den.


Bramborové placičky s ovocem

21. června 2011 v 19:28 | Natty |  Různé

Suroviny: 4 střední brambory, 1 vajíčko, hrubá mouka, dětská krupička, sůl, polotučný tvaroh, olej, ovoce ze zahrádky.
Postup: Brambory uvaříme, oloupeme a nastrouháme. Přidáme vajíčko, sůl, tvaroh, mouku, krupičku a vypracujeme těsto. Uděláme váleček a rozkrojíme na 8 kousků. Utvoříme placičky a usmažíme na oleji. Tvaroh osladíme, potřeme placičky a navrch dáme čerstvé ovoce ze zahrádky.

Rychlá a dobrá večeře


Začátek léta

21. června 2011 v 16:37 | Natty |  Deníček

21. června - končí kouzelné jaro a začíná letní čas...

zahrada byla nedávno v květu a nyní už začínáme mlsat první plody, na některé si ještě chvíli počkáme.


...první broskvičky se mají k světu...
...višničky začínají červenat......jahody jsou v plném zrání a denně je mistička...
...také červený rybíz láká k mlsání...
...můj favorit, černý rybíz - ten doslova miluji...
...na maliny si ještě počkáme, ale jejich "mraky"......také ostružina je obsypaná...
...uzrávají první lusky hrášku...
...americký hrách roste "o stošest" - už je vyšší než já ...
...i rajčata už mají první plody......brambory začínají nakvétat, déšť jim dělá dobře...
...všechno to hlídá ropuška, kterou jsem našla v jahodách...

Pěkné letní dny.


Koláč s ovocem

21. června 2011 v 5:00 | Natty |  Koláče

Na zahrádce zrají jahody a černý rybíz...


Suroviny: 2 vajíčka, 4 lžíce cukru, 100 ml oleje, 6 lžic polohrubé mouky, 1/2 práčku do pečiva, 120 g bílého jogurtu. Zakysanou smetanu, vanilkový cukr, jahody a černý rybíz.
Postup: Vajíčka, cukr a olej smícháme, přidáme mouku, prášek do pečiva a jogurt. Nalijeme do vymazané formy a pečeme na 175°. Vychladlý korpus potřeme zakysanou smetanou s vanilkoým cukrem. Ozdobíme ovocem dle vlastní fantazie.

Začínají růst

21. června 2011 v 4:59 | Natty |  Deníček

Dnes jsem opět s Roníčkem "vyrazila" na pravidelnou procházku,
ale hnala mě představa, že by už mohl nějaký ten hříbeček na mě mrknout. Sice jsem šla bez košíčku a houbařského nože, ale tajně jsem doufala, že už nějaký hříbeček bude.
Opustila jsem svojí pravidelnou trasu a vydala se "prošmejdit" svoje místečka. Bohužel jsem byla zklamaná a tak jsem se rozhodla, že se vrátím k chaloupce jinou cestou. Jdu si lesní pěšinou směrem "k studním" a najednou mi padlo oko na hnědý klouboček. To jsem ještě netušila, jaký to na mě čeká v mechu macek
Sice to není "pravák", ale i tak je to moc pěkný krasavec. Po několika krocích, jsem objevila růžovku a i když jí nesbírám, udělala jsem vyjímku. Vím, že patří k jedněm z nejlepších houbiček, ale stále se jí bojím.
macek-2.jpg
Houbičky jsem doma vyfotila a Kováře zvážila, protože tak pěkného "macka" jsem ještě nikdy nenašla a to jsem "vášnivá houbařka"

ruzovka-1.jpg
Růžovku jsem očistila a byla červivá, tak "pokus o přežití" odpadá a já vím, že další moje úlovky budou houbičky, které znám, neboť se mám ráda

Svátek

21. června 2011 v 4:58 | Natty |  Deníček
12. června - jak ten čas letí...
Týden byl opět klidný a pohodový. Já zase pravidelně chodila každé ráno svůj 4 kilometrový okruh, dopoledne jsme jezdili denně na kole na třešně, což je další dva km. Pečovali o zahradu a zvířátka. Při svých procházkách jsem chodila obhlídnout "hřibová místečka", ale žádný kluk s hnědou hlavičkou na mě nečekal. Zato jsem našla náhodně dva praváky a jednoho kováře, byla první smaženice a ta první je vždy nejlepší. Ve čtvrtek přijela Renča s dětmi a dělali jsme společně věnečky na školní "piknik", děti moc pomáhaly a druhý den si ve škole pochutnávaly. Věnečky jsem dělala ještě jednou, neboť naši je mají moc rádi a dnešní den patřil oslavě mých dvou kluků - Toníčků
Dopoledne bylo sice počasí nic moc, ale syn přijel už včera večer a tak jsme si vyprávěli zážitky z jeho rybářských závodů. Odpoledne přijeli další gratulanati a to už byla chaloupka zase plná veselí. Kolem 16. hodiny vykouklo sluníčko a tak jsme se přemístili ven. Na grilu zavonělo masíčko a klobásky, oslavenci hráli "pinčes" a my ostatní jsme hráli další dětské hry, zpívali a užívali si pěkného dne.
dedovi.jpg
...Lukášek namaloval dědovi obrázek,
na obrázku je děda, jak sbírá "hovínka" po Roníčkovi...
strejda.jpg
...strejdovi namaloval "strejdu Toníka" jak chytá ryby...
Tyto dva dárečky patřily určitě k těm nejmilejším.
kluci.jpg
...taťka Toník proti synovi Toníkovi...
grilovani.jpg
...na grilu nechyběly klobásky a masíčko...
Po 19. hodině se všichni rozjeli do svých domovů a my s taťkou máme před sebou pěkný nedělní večer

První "pravák"

21. června 2011 v 4:58 | Natty |  Deníček
7. června - den jako malovaný.
Dopledne klasika, já "běh lesem", potom s taťkou práce kolem zahrady, oběd a odpočinek u bylinkového čajíčku.
Odpoledne přijedeme, hlásí dcera Renča. Hurá, zase bude v chaloupce veselo. Přijeli kolem 15. hodiny a splnili moje "tajné přání" "Kéž by přivezli tu mraženou dobrotu v čokoládě s oříšky" a jen Renča vystoupila z auta, hned mi podává sáček s onou dobrotou, no olizoali jsme se všichni až za ušima.
"Co kdybychom jeli na třešně? - děti zajásaly, vzali jsme košíček a vyjeli. Nacpali jsme si pěkně bříška a naplnili košíček.
Když už jsme na cestě, tak se podíváme na hřbitov, řekla dcera a tak jsme jeli. Zalili jsme hrobeček a vydali se cestou kolem hřbitova k rybníčkům, kde mají krásné vodníky.
Děti byly nadšené a po procházce kolem upravených chaloupek se vracíme k autu. Jdeme kolem návsi, kde stojí velké duby a javory, koukám na stráňku a najednou vidím hnědavou hlavičku. Skočím rychle nahoru a opravdu, je tam "pravák", škoda, že jsem neměla foťáček sebou, abych ho zvěčnila na "místě činu".
Hned jsem prošmejdila okolí a rčení, "že tam má bráchu" mě nezklamalo. Byl tam - malinký, ale byl.
lukasek-s-mym-ulovkem.jpg
...Lukášek s prvním hřibem...
A bude smaženice

Nedělní procházka

21. června 2011 v 4:58 | Natty |  Deníček
5. června - zase uplynul další týden a je tady podvečer neděle.
Tento týden plynul v chaloupce v klidu a spokojenosti. Žádné novinky, kromě nalezeného hříbečku kováře a první červené jahody. Však jí objevil Lukášek a volal: "Babíííí, pojď sem honem, už je tady červená jahoda", musela jsem se malinko usmívat "pod vousy", neboť už jsem o ní věděla od rána, když jsem jahody zalévala. Dnes už je tam jahod více a tak skončí v pusinkách zlatíček.
Celý týden jsem poctivě ráno chodila svůj 4 km okruh s Roníčkem a když to tak počítám, tak jsem nachodila 28 km za týden. Když k tomu přičtu ještě minimálně 2 km doma kolem zahrady, tak je to za týden vzdálenost jako od nás do okresního města.
Děti zde byly v sobotu, byli jsme společně na procházce a po příchodu jsme slupli koláč a hráli na schovku a potom petang. Moc jsme se u toho nasmáli a když děti odjížděly, bylo mi tradičně smutno.
Neděle byla nádherná, sluníčko svítilo a my jsme s taťkou po obědě vydali na výlet po krásách naší Vysočiny. Nachodili jsme 12 km a v 17. hodin přišli příjemně unaveni domů.
Teď už jenom odpočinek a budeme se těšit na nový týden.
louka.jpg

První

21. června 2011 v 4:58 | Natty |  Deníček
2. června - je 6. hodin, připínám vodítko Roníčkovi a vyrážíme na svůj oblíbený okruh. Venku je zataženo, ale krásně. Na teploměru je 12 st., krásný čistý vzduch po včerejším dešti a tak procházka bude kouzelná...
A skutečně byla, procházím kolem rozkvetlých zahrad a chvátám, abych byla co nejdříve na polní cestě vedoucí k blízkému lesu. Rozhlížím se krajinou a pozoruji ten krásný probouzející se den, luční kvítka září všemi barvami, ptáčkové vyzpěvují svůj milostný koncert a já se dívám a poslouchám...
Už jsme na kraji lesa, cítím takovou zvláštní vůni jehličí a pařící se země. Cestou pokukuji po kapradinách, borůvčí a najednou ustrnu. Co to je za klobouček, to snad není možné ... udělám dva, tři, čtyři kroky a opravdu, sedí tam nádherný hřib Kovář.
Srdíčko se mi zachvělo radostí, chvíli si ho prohlížím a pak sáhnu do kapsy pro foťáček, abych toho lesního krasavečka ukázala světu
prvni-ulovek.jpg
kovar.jpg
Celou zbývající cestu jsem měla v hlavě jedinou myšlenku - zítra už půjdu prohlédnout místečka, kde rostou "praváky" - co kdyby ...

Co mě čeká

21. června 2011 v 4:57 | Natty |  Deníček
31. května - poslední májový den a já se moc těším na červen s nadějí, že bude pro mě šťastnější než letošní máj...
Na dnešní procházku jsem měla sebou kromě Roníčka i taťku, už se chystám pro vodítko a najednou za prdelkou hupky - šupky a už jsme byli tři. Vzali jsme tašku na kopřivy, neboť moje jsou posečené a potřebuji udělat nálev pro broskvičku. Cestou jsme plánovali dnešní den - procházka utekla jako z vody a po odpočinku jsme sedli na kola a vyjeli na hřbitov zalít kytičky, které jsme včera zasázeli. Cesta je 3 km do kopce a tak jsme se pěkně zapotili - ale cesta zpět byla zase z kopečka s větrem v zádech a tak jsme byli dole "coby dup"
Dopoledne uběhlo, já čarovala s medem a vařila oběd, občas odběhla píchnout nějakou kytičku do záhonu, taťka pokračoval ve stříhání živého plotu.
Odpoledne přijela dcera se zlatíčky a tak bylo v chaloupce hned veseleji. Na dece jsme hráli karty a já musela tradičně vyložit "co tě čeká, o čem nevíš, po čem toužíš, po čem šlapeš, co se dovíš - do dne, do týdne, do měsíce, do roka a po celý život" -
Následovala procházka k rybníkům a navečer, když všichni odjeli, uvařila jsem si mátový čaj a "upadlo mi tělo" ...vzbudily mě hromy, blesky - venku je zataženo a v noci bude asi velká čina ...takový obyčejný den a přesto krásný.

karty.jpg

A co čeká mě ?
Doufám, že pěkný červnový měsíc ve zdraví a spokojenosti
s oslavou mých dvou Toníčků a narozenin nejmladší dcery.

Nový týden

21. června 2011 v 4:56 | Natty |  Deníček
30. května - začíná nový týden, venku je nádherně, sluníčko svítí...
Den jsem zahajila svojí pravidelnou 4 km procházkou s Roníčkem, je to pohlazení dušičky. Venku je krásně čistý vzduch, ptáčkové zpívají a po cestě lze vidět tolik krásy.
Pomalinku si šneček nese svůj domeček, jinde přeskočí žabička, křídly zamává motýlek. Sluníčko nesměle vystrkuje zlaté vlasy a cestu lemují jarní kvítečka. Míjím louku bílých kopretin, chvíli u nich postojím, abych si udělala svůj každodenní rituál - štěstí, neštěstí, láska, manželství, kolíbka smrt...pokaždé mi vyjde něco jiného a když mi vyjde kolíbka, tak se musím usmívat...kde jsou ty časy, kdy se černala v kolíbce hlavička mojí poslední dcery.
Na mezi jsou růžoví kohoutci, lesní tůňku lemují blatouchy a ve velké množství světlounce modré pomněnky. Všude je cítit taková zvláštní vůně, kterou lze cítit jen v časných raních hodinách. Domů se vracím svěží a spokojená, tyto procházky mě nabijí na celý následující den.
Dopoledne jsme jeli do města, potřebovala jsem koupit kytičky na hrob rodičům...přikoupila jsem i kytičky pro sebe a tak jak trochu sluníčko ustoupí, půjdu kytičky zasadit a udělat si další radost.
Ale velikou radost už mám, dnes jsem nakoukla na 4 dny staré zajíčky a zůstala koukat , že se jich narodilo 8, to jsem věděla hned, neboť jsem je spočítala první den, viděla jsem 4 černé a 4 světlé, ale že nakonec jsou 4 černí, 3 běloučký a 1 hnědý, to je pro mě veliké překvapení Hned jsem vzala foťáček a udělala dokument, i když tam nejsou všechny, přesto to nádherné klubíčko je vidět...
Dnes ještě budu dělat med z černého bezu, který už krásně nakvétá a zatímco nyní taťka tvaruje živý plot, tak se jdu věnovat čarování...

usacci-4-dny.jpg

Prevence hypertenze

20. června 2011 v 21:23 | Natty |  Zdraví
Vysoký krevní tlak je tichý zabiják…

postihuje 20 % dospělé populace a patří mezi nejčastější civilizační choroby dnešního světa. Je pro nás nebezpečný tím, že nemá žádné akutní příznaky. Můžeme tímto onemocněním trpět mnoho let, aniž bychom o tom věděli.
Neznalost tohoto onemocnění vede ke vzniku mnoha komplikací v podobě onemocnění srdce a cév.
Normální hodnota TK je 120/80. Pokud však máme cévy zúženy, nemůže krev správně protékat, tak se krevní tlak zvyšuje. Hypertenze neboli vysoký krev tlak, je hodnota 140/90 a vyšší.
Příčiny hypertenze
Primární - rizikové faktory: kouření, alkohol, drogy, některé léky, konzumace tučných a přesolených jídel, stres, nedostatek pohybu, obezita, dědičné predispozice.
Sekundární - hypertenze je zapříčiněna konkrétním onemocněním, např. nemoci srdce, ledvin, štítné žlázy, cukrovkou, ateriosklerózou, depresemi.
Nejasné příznaky hypertenze - bolesti hlavy, bolesti na hrudníku, nespavost, únava.
Pokud máme zvýšený krevní tlak, může se dostavit bušení srdce, nadměrné pocení, dušnost, závratě, poruchy vědomí a mozkové příhody.
Léčba hypertenze
1. Redukce hmotnosti, omezení kouření a konzumace alkoholu, kávy, omezení soli.
Zvýšení pohybové aktivity /chůze, běh, plavání, cyklistika, aerobik/
2. Pokud se stav po změně životního stylu nemění, dostane pacient léky, které TK snižují.
Prevence hypertenze
Jedinou účinnou prevencí v boji proti vysokému tlaku je zdravý životní styl.
Je nutné vyvarovat se škodlivinám, se kterými se naše tělo dostává denně do styku. Snažte se omezit pití kávy, alkoholu, kouření, konzumaci tučných a přesolených jídel. Pravidelně sportujte a aktivně odpočívejte - i odpočinek je pro zdravý organismus potřebný. Důležité je také naučit se efektivně a hlavně v klidu řešit problémy a vyhýbat se stresovým situacím. Užitečné mohou být i různé, ať už přírodní či průmyslově vyráběné doplňky. V boji s hypertenzí pomáhají např. léčivky Aloe vera či kustovnice čínská. Hypertenze je nebezpečné onemocnění, které může vést k nenávratnému poškození mnohých vnitřních orgánů v našem těle. Mezi nejčastější komplikace patří mozkové příhody, selhání ledvin a samozřejmě infarkt myokardu, který může být smrtelný. Vysokému krevnímu tlaku je proto nutné včas a efektivně předcházet, a pokud se již objeví, je potřebné jej neodkladně léčit.

Ve středním a vyšším věku se určitě vyplatí koupit si měřič tlaku a pravidelně si TK změřit.

tlakomer.jpg

Měříme v klidové poloze, ruku výš než srdce, nemluvíme a před vlastním měřením 5 minut neprovádíme žádnou fyzickou aktivitu.

Dětská obezita

20. června 2011 v 21:23 | Natty |  My ženy

České děti zachvátila epidemie obezity

České děti zachvátila epidemie obezity. "Problém je tak závažný, že letos byl poprvé vyhlášen Den boje proti dětské obezitě, kde prostřednictvím osvětových akcí upozorňujeme na rizika a prevenci obezity dětí," uvedl primář Petr Tláskal, předseda Společnosti pro výživu, který je zároveň přednostou dětské ambulantní kliniky v pražské FN Motol.
obezita.jpg

Obezita u dětí je stále větším problémem.
Z výsledků studie uvedené společnosti vyplynulo, že loni nadváhou trpělo 7,4 procenta dětí a obezitou 7,5 půl procenta školáků ve věku sedm až 10 let. To je o téměř dvě procenta víc než v roce 2007. Ve věkové kategorii 10 až 14 let trpí nadváhou 6,2 procenta a obezitou 6 procent dětí.
"Dětská obezita přechází do obezity dospělých a výrazným způsobem ovlivňuje lidské zdraví," soudí Tláskal. Je přímo úměrná s nezdravým životním stylem. Už v dětství si tak děti "zadělávají" na choroby, které je v dospělosti postihnou, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka a další.
Že české děti nejen nezdravě jedí, ale víc kouří a pijí alkohol, doložila doktorka Jarmila Rážová z Hygienické stanice hlavního města Prahy. Uvedla, že mezi roky 2006 až 2010 stoupl počet denních kuřáků ve věku 15 let z 16,3 na 17,9 procenta. Z alkoholických nápojů mají děti nejčastěji zkušenosti s pivem. V uvedeném období vzrostl počet patnáctiletých, kteří uvedli, že byli opakovaně opilí. U chlapců byl nárůst ze 37 na 46 procent, děvčat z 30 na 40 procent. Marihuanu užívá téměř 22 procent patnáctiletých.
"Tyto výsledky by nás měly burcovat více se starat o zdravý životní styl dětí. Ten začíná v rodině a musí pokračovat i ve škole a společnosti," primář Tláskal.

Václav Pergl, Právo

deti-2.jpg

"Babí, já mám chuť na něco sladkého", povídá Lukášek "Ano, mám tady banán nebo pomeranč, chceš?" "Ne, babi, já bych chtěl něco sladkého, třeba bonbón nebo čokoládu".
"Aha, tak to Lukášku nemám, já sladkosti nekupuji, ale ovoce je také sladké a najdeš tam vitamínky". Lukášek chvíli kouká a přemýšlí. "Ale babička Alena má ve skříni košíček a tam má dobroty", povídá zklamaně Lukášek.
Možná, že vás napadá, že jsem "nepřející babička", ale opak je pravdou, myslím, že současná strava je pro děti značně přeslazená a tak není třeba dětem další cukry a tuky do těla přidávat . Tak třeba pitíčka - na lahvičkách jsou krásné obrázky, děti po nich touží a uvnitř se skrývá přeslazená voda obohacená vitamíny ? Proč, proč tam tedy za krásným obalem není ukrytá ovocná šťáva bez cukru, vždyť ovoce je samo o sobě sladké dost.
Když od malinka své děti učíme sladké chuti, nelze se divit, že se na tuto chuť naučí a v dalším životě jí bude vyhledávat.
Zelenina na talíři dětem chybí, neboť nemá onu "čarovnou chuť " a tak se pomalu vytrácí přirozené vitamíny z jídelníčku našich dětí. A přitom, když jim bylo 4 - 6 měsíců, maminky učily děti jíst zeleninovou polévku.
Postupem času se dětem k snídani dá koblih, koláč, sušenka, nedá to práci, koupí se hotové a je zde opět tolik "milovaný cukr" navíc ve spojení s tukem. Přitom celozrnný chléb s kouskem šunky a rajčátko by bylo pro děti určitě vhodnější.
A tak bych mohla pokračovat dál a dál … neříkám, že by si děti neměly zamlsat, ale mělo by to být občas a neměla by to být "každodenní droga".
A to je jen na nás ženách, maminkách, babičkách, jak svoje děti, vnoučata "vybavíme" do života.
Dnes už zdravý životní styl je na vysoké úrovni a tak bychom se my, ženy
měly co nejvíce zaměřit na jeho zavedení do praxe a tím dát našim dětem do vínku to nejlepší…


deti.jpg

Zdraví z přírody

20. června 2011 v 21:22 | Natty |  My ženy
Dnes jsem opět byla na své pravidelné procházce a přinesla jsem si domů pár mladých klásků obilí. Co myslíte, že jsem s nimi udělala ? Ano, hned jsem je omyla, nakrájela a dala do hrnečku. Zalila vařící vodou, přikryla na 10 minut pod pokličku a čekala…
Čaj jsem slila a ochutnala - je výborný a mohu jen doporučit. Neznamená to, že musíme mít doma pole, stačí si pár klásků utrhnout na procházce a myslím, že žádný zemědělec o těch pár klásků "nepřijde na buben"…
Nakonec všude se prodává "mladý ječmen", tak proč si neušetřit korunky, a zázrak si udělat doma. I když toto jsou klásky pšenice, ale tu "jarní sílu" mají stejnou jako jakýkoliv jiný druh obilí.
A to platí i o všech čajích - když přijdeme do prodejny, nabídka je tak široká, že nevíme co dřív a přitom se všechny ty dobroty dají přinést domů z přírody.
Stačí se jen ohnout, natrhat pár lístečků a doma si připravit čaj a vychutnat si ty rozmanité chutě a vůně. Když si ještě uděláme vlastní med a přidáme lžičku do čaje, tak je to "pohlazení" pro tělo a často i duši… někdy hrneček čaje z bylinek je mnohem prospěšnější, než tolik opěvovaná černá káva.
Bylinkové čaje je dobré střídat a tak si můžeme každý den dopřát trochu té přírody a zároveň zdravíčka v jiné podobě.
My třeba s mužem nyní pijeme 3 x denně čaj z mladých lístků černého bezu, já si přidávám ještě hrneček mateřídoušky, včera jsme vyzkoušeli lístky břízy a dnes mladou pšenici.
V lese nyní jsou krásné jahodníky, maliníky, ostružiny, borůvčí - všechny tyto lístečky si klidně můžeme natrhat a doma si z nich udělat lahodný čaj třeba večer k odpočinku.
My ženy si často stěžujeme na bolest hlavy a tak je lepší než sahat po lécích udělat bylinkový čaj, přidat procházku a bolesti určitě ustoupí.

Bylinek pro nás ženy je v přírodě veliký výběr a tak si můžeme udělat nejen "čerstvé čajíčky", ale bylinky si nasušit a mít zásobu na zimu.
caj.jpg

Láska

20. června 2011 v 21:22 | Natty |  My ženy
To co spolu prožíváme my dva, bych přála každému...
tato krásná slova mi napsala Aluška do návštění knihy. Upřímně, moc jí to přeji, neboť poznat lásku a jedno zda ve dvaceti nebo v jiném věkovém období je vždy štěstí.
Láska je to, co nám přináší radost a spokojenost a i když nás potkají v životě horší okamžiky, pokud máme milujícího a milovaného partnera, vše se zvládne snadněji, než když jdeme životem bez lásky...
Co je vlastně láska ? - pro každého něco jiného, určitě nejkrásnější odobí je ta první, kdy se chvěje srdíčko, když jen na milovanou osobu pohlédneme, kdy chceme být nejkrásnější pro "něho", kdy nevidíme, neslyšíme...to je ta správná zamilovanost... a ta z nás, která toto prožila, určitě ví o čem tady píši.
Po tomto období, nastupuje teprve "láska", to je to různě dlouhé období s tím, kterého jsme si my ženy vybraly, pro svůj život, s kterým chceme mít děti a s kterým chceme zestárnout.
Když se nám to podaří a jdeme ruku v ruce s mužem, kterému jsme řekly své "ano", a cítíme se v jeho blízkosti spokojené a šťastné, tak teprve můžeme říci - to je láska...
...je pondělí, probouzím se vedle svého muže, zpod peřiny už nekouká tmavá vlnitá hlavička, ale bílý ježek, opálený od sluníčka, zadívám se na něho a jsem šťasná, že už skoro 40. let se probouzím podle jeho boku...pomalinku vstanu a tiše odcházím, abych ho nevzbudila a dopřála mu ještě čas na spánek, neboť on je sova a já skřivan...
Doufám, že těch nádherných probuzení bude ještě co nejvíce...

laska.jpg

Moje ráno

20. června 2011 v 21:22 | Natty |  My ženy
Je ráno pět hodin, venku je slyšet štěkot, to Roníček má nějaký zajímavý objekt, který stojí zato, aby hned zrána vyzpěvoval psí písničku. Vykouknu z lodžie a je to tak, u skalky sedí sousedův pes a Roníček si hájí své...
Slezu z "bidýka", ložnici máme v podkroví a tak už se u nás jinak neřekne, než že spíme na "na bidýlku".
Hupky do koupelny. Po nezbytné hygieně se postavím před zrcadlo a koukám na tu rozcuchanou holku ... včera jsem byla u kadeřnice a moje hlavička, včera jako kulička se během noci změnila na pěkné "vrabčí hnízdo" Namočím si dlaně, přejedu vlasy a zapnu fen. Za chvíli je hlavička opět jako kulička...vyčistím zuby a sleduji obličej...jojo, holka, už ti není dvacet let, pomyslím si a vycením na sebe zuby do zrcadla. Zuby mám všechny svoje a díky mamince, která mi v genech předala "zubověkost" si tam pěkně zoubky sedí a moje jediná starost o ně je, dojít na preventivní prohlídku, denně je vyčistit a jednou za týden přejet vnitřkem citrónoé kůry, aby se vybělily.
Chvilku přemýšlím, zda bych si neměla dát na obličej jogurt, ale v lednici je jen ovocný a tak se jen opláchnu studenou vodou, jejda, to mi zčervenaly tvářičky, namažu se svým oblíbeným krémem a jdu si připravit snídani. Nejprve naplním lahev vodou, vymačkám půlku citrónu a mám pitíčko na celé dopoledne a pak už jen s chutí posnídám...
Ještě mám chvilku času, neboť do 6. hodiny zbývá 10 minut než vyrazím na pravidelnou procházku s Roníčkem, abych si udělala tu nejlepší "kosmetiku" pro svoje tělo, ale i duši, neboť právě ona potřebuje tu největší péči - když je dušička spokojená, tak je spokojené i tělo...
Takže konec písmenkování, šup do tenisek a jdu čerpat sílu a krásu přírody...

orlicek.jpg

Přáníčka

20. června 2011 v 20:29 | Natty |  Duše
vikendicek.gif

tonickovi.jpg

tonik-2.png

vikend-2.jpg




srdicka.jpg

Kytice lučních květů

20. června 2011 v 20:23 | Natty |  Duše
kopretina1.jpg

slunecnice.jpg

pro-marcelku.jpg

pomnenky.jpg

zvonecky.jpg
chrpa.jpg

sipkova-ruze.jpg

kohoutek-2.jpg

Jeskyňka z paloučku

20. června 2011 v 20:19 | Natty |  Duše


Už je to dávno, malá jeskyňka seděla na paloučku a pozorovala kytičky kolem sebe, broučka, který se snažil přelézt stéblo trávy a kapku rosy, která se třpytila na listu jahody. Žila svůj spokojený život a netušila, že někde je zcela jiný svět, kde je spousta jiných jeskyněk.
Až jednou, bylo to na jaře, na palouček zasvítilo sluníčko a paprsky jeskyňce pošeptaly: "Jeskyňko, pojď se podívat do světa a uvidíš, co dělají také jiné jeskyňky."Jeskyňka chvíli váhala, ale pak našla odvahu a vyšla na kraj lesa.
Uviděla louku plnou bílých kopretin, modrých zvonečků a růžových jetelíčků. Byla tou krásou okouzlena, pomalinku našlapovala po cestičce a zvědavě kulila očička. Kam povede ta neznámá cestička ? Co tam asi uvidí ? Kde jsou ty jeskyňky, o kterých mluvilo sluníčko ? Tolik otázek se honilo jeskyňce hlavou a stále nenacházela odpověď.
Šla dlouho po cestičce až se celá unavila, sedla na mezičku, sluníčko pomalu zapadalo za vršíčky stromů a jeskyňka položila hlavičku na polštářek z trávy a usnula.

2.
Sluníčko ráno pošimralo jeskyňku svými zlatými vlasy a jeskyňka otevřela svoje zelená očička. Protáhla se a posadila, udiveně kouká kolem sebe: "Kde to jsem, kde jsem to dneska spinkala?" Sluníčko na ní mrklo a povídá: "Ale jeskyňko, vždyť ses vydala včera do světa za poznáním a teď se divíš?"
Jeskyňka se usmála na sluníčko a pomalinku se vydala na další cestu. Šla a šla a najednou jí přes cestu skočila zelená žabička. "Kam jdeš jeskyňko?" zeptala se a jeskyňka odpoví, že do světa, aby poznala život jiných jeskyněk. "Aha" odpověděla žabička a odskákala dál.
Jeskyňka pokračuje po cestě, až došla ke studánce, napila se vody a podívala se, jaká je hezká panenka. Studánka nabídla jeskyňce to nejčistější zrcadlo a jeskyňka uviděla svoje rozevláté vlasy, pusinku jako malina a kulatá očička jako dva korálky.
Po dlouhé cestě dostala jeskyňka hlad a uviděla v trávě červené jahody a hned si naplnila pusinku. Spokojeně pozorovala krajinu kolem sebe, poslouchala ptačí zpěv a byla šťastná.
Když si odpočinula, vydala se zase dál, až přišla k malému domečku. Zaťukala a ozvalo se: "Kdo je to - kdo ťuká na mojí chaloupku ?". Jeskyňka chvíli poslouchala ten neznámý hlas a pak odpoví: "To jsem já, jeskyňka z paloučku v lese".
Dveře chaloupky se otevřely a stála tam také jeskyňka. "Jak se jmenuješ", zeptala se jeskyňky z paloučku. "Já nemám žádné jméno". Jeskyňka z chaloupky se chvíli dívala a povídá: "A líbilo by se ti jméno Týnka?" - jeskyňka chvíli přemýšlela a pak povídá: "Ano, to je moc hezké jméno", a jak se jmenuješ ty ? "Já se jmenuji Hvězdička.
Hvězdička, jako na nebi, pomyslela si Týnka a hezky se na Hvězdičku usmála. "Kam máš namířeno", zeptala se Hvězdička Týnky. "Jdu do světa, abych poznala nové jeskyňky" .
"Hm, tak jest-li chceš, můžeš u mě přespat a zítra zase jít dál". Týnka byla moc ráda, že poznala novou kamarádku a hned si začaly spolu vyprávět o svém životě a bylo jim spolu moc hezky.
Pomalu se blížil večer, na oblohu vykoukl měsíček a Týnka s Hvězdičkou se ukládaly do postýlek. Popřály si dobrou noc a za chvíli se ponořily do říše snů.

mesicek.jpg

3.
Copak se asi Týnce zdá, že se tak ze snu usmívá? - měsíček nakukuje zvědavě do chaloupky a stříbrným světlem pokrývá její postýlku.
Venku začíná svítat, měsíček předává vládu sluníčku a to hned jde Týnku pošimrat po tvářičce. Týnka se probudí, usměje se na sluníčko a kouká, zda už se také Hvězdička vzbudila. Ta ale spinká a tak si Týnka upravila vlasy, umyla pusinku a šla ke studánce pro vodu. Cestou natrhala jahody, aby měly s Hvězdičkou snídani. Když se vracela k chaloupce, Hvězdička už byla vzhůru a vyzpěvovala veselou písničku. "Dobré ráno Týnko", pozdravila Hvězdička a společně zasedly k rannímu hodování. Jahůdky byly sladké jako med a obě jeskyňky se cítily moc hezky.
Po snídani Hvězdička povídá: "Týnko, nedaleko od mojí chaloupky mají svůj domeček zelené žabičky, mohla bys je také navštívit a udělat jim radost. Týnka se pousmála a povídá: "Moc ráda se poznám se žabičkami, však už jsem jednu potkala včera na cestě".
Týnka se rozloučila s Hvězdičkou a vydala se směrem, který jí Hvězdička ukázala. Cesta vedla kolem pole, kde se ve větru houpaly klasy obilí, motýlek vesele poletoval vzduchem a na mezi kvetly šípkové růže. Cesta jí dovedla až k velikému rybníčku, kde už zdáli bylo slyšet žabí zpěv. Týnka se naklonila nad hladinu rybníka a uviděla svůj obraz a za ní ještě něčí, ano byla to velká žabička, která jí pozorovala, když se Týnka blížila k rybníčku. Týnka se nejprve lekla, ale pak se usmála a žabičku pěkně pozdravila. Žabička si Týnku prohlížela a pak se zeptala: "Kdepak se tady bereš a kam jdeš?" Týnka se jí svěřila, proč přišla a žabička se zaradovala a hned jí zvala do žabího domečku, kde už sedělo několik dalších žabích kamarádek. Nejprve se všechny představily, jedna se jmenovala Jirmuška, druhá Selenka, další Riana a poslední žabička Lilinka. Týnka jim vyprávěla, jak se seznámila s Hvězdičkou, jak na ní byla hodná a žabičky se hned předháněly ve vypravování, jak znají mnoho dalších jeskyněk a že Týnku s nimi seznámí. Nabídly Týnce, aby se k nim nastěhovala a bydlela společně s nimi v žabím domečku.
Týnka pěkně poděkovala a pozvání přijala. Měla tedy nový domov, spoustu zelených kamarádek, nedaleko v chaloupce Hvězdičku a tak se cítila šťastná.
Za celý den byla tolik unavená, že lehla do žabí postýlky a za chvíli sladce usnula.
zabicky.jpg

4.
Sotva ráno sluníčko vykouklo nad lesy, Týnka už byla vzhůru. Rozhlížela se po chaloupce, ale všechny žabí postýlky byly prázdné. Rychle vyskočila z postele a vyšla před chaloupku, podívat se po nových kamarádkách.
Nikde je neviděla, ale najednou uslyšela překrásný žabí koncert. Žabičky seděly v rákosí rybníka a vyzpěvovaly žabí písničku.. Týnka se posadila na veliký kámen a poslouchala.
Kvák, kvaky, kvák, letí kolem bílý pták, dejte pozor žabičky, má červené nožičky. Kvaky, kvaky kvak, to bude asi čáp.
Jejda, to si žabí holčičky zpívají před nebezpečným čápem, který se často prochází po hrázi rybníčka. Vždyť už malé děti vědí, že čáp má rád žáby a svým dlouhým zobákem je slupne jako malinu.
Týnka se zvedla a honem pospíchala za žabičkami, aby jim dodala odvahu před nebezpečným čápem.
Když jí žabí holčičky uviděly, zaradovaly se a hned kolem Týnky naskákaly. Povídaly si chvilku o tom čapím nebezpečí, ale za chvilku přešly na úplně jiné povídání.
"Dnes nás přijde navštívit jeskyňka Jamuška, to je taková šikovná holka, co moc ráda maluje a všechno co jí zaujme, tak namaluje a potom ukazuje dalším jeskyňkám", řekla žabička Lilinka.
"Jé, to se moc těším, že poznám další novou kamarádku a dozvím se něco nového", řekla Týnka a společně se žabičkami se vracela do žabí chaloupky.
Den utíkal jako voda a když se sluníčko přehouplo přes poledne, ťuky, ťuk a ve dveřích stojí Jamuška, jeskyňka se zlatými vlásky. Přivítala se se žabičkami a potom pohlédla na Týnku. Usmála se povídá: "Ty jsi Týnka, viď, už jsem o tobě slyšela štěbetat ptáčky". "Ano", jmenuji se Týnka a nyní bydlím se žabičkami v jejich chaloupce.
Jamuška a Týnka se pustily do povídání a čas utíkal jako voda. Sluníčko pomalu zacházelo vršíčky lesa a tak se Jamuška se všemi rozloučila a odcházela ke svojí chaloupce. Slíbila Týnce i žabičkám, že je zase brzy navštíví a přivede nové kamarádky.
Týnka společně se žabičkami unavené lehly do postýlek a chaloupku pokryla černá noc.
jamuska.jpg

5.
A čas utíkal jako voda. Pomalu se do chaloupky k žabičkám a Týnce přicházelo podívat mnoho dalších jeskyněk, dokonce i pár mužíčků. Týnka byla za každou návštěvu v žabím domečku moc ráda a snažila se všem milým návštěvníkům jejich návštěvy oplatit.
Mezitím poznávala, jak ostatní jeskyňky žijí, co všechno umí. Některé krásně vyšívaly, jiné zahradničily, další malovaly překrásné obrázky, dokonce i mezi sebou soutěžily a tak Týnka měla spoustu nových inspirací a zážitků pro svůj nový život. Některé jeskyňky byly veselé, tak třeba Marienka, ta uměla krásně vyprávět, nejlegračnější byla Eronka, ta každého pusinkovala, Barbina ráda šila a starala se o zahrádku, Velunka hodně cestovala a ráda pekla cukroví, Irmička zase vyšívala, Kytička ráda zpívala, Henurka cestovala do ciziny, Gitka byla veselá a samý šprým a další jeskyňky předvedly Týnce, co všechno umí a co je těší.
Nejraději ze všech má však Týnka Macinku, ta umí vyprávět příhody, že se Týnka nejednou držela za bříško smíchy.
A jak postupně Týnka poznávala ostatní jeskyňky, tak se měnil i její život. Žabičky byly stále její věrné kamarádky, u kterých Týnka žila, až do doby, kdy přišla na návštěvu jeskyňka až z dalekého domečku. Hned se jí představila a měla takové podivné jméno - jmenovala se Larie, takové jméno nikdy Týnka neslyšela, ale protože každého ráda v domečku přivítala, tak i Larii pozvala dál, pohostila jí a začaly si vyprávět. Larie vyprávěla, jak miluje kočičky, že jich má plnou chaloupku a zvala Týnku, aby jí také přišla navštívit. Týnka slíbila, že přijde brzy na návštěvu a kočičky si ráda prohlédne.
Jeskyňky se rozloučily a protože už sluníčko bylo dávno schované za lesy a pomalu vykukoval měsíček, Týnka rychle lehla do postýlky a s myšlenkou na tu zvláštní jeskyňku usnula tvrdým spánkem.
vila.jpg

6.
Sluníčko už stálo vysoko nad lesy, když se Týnka probudila. Měla neklidnou noc, stále se jí do snu vracela podoba té nové jeskyňky. "Čímpak mě tak očarovala", ptá se sama sebe Týnka, ale odpověď nedostává.
Den utíkal jako voda, žabičky byly stále veselé a Týnka si s nimi hrála na břehu rybníka. Najednou za ní někdo stojí. Týnka se otočila a opravdu, byla tu opět Larie a zvala Týnku k ní, aby se šla podívat, jakou má krásnou zahradu plnou květin a krásné kočičky.
Týnka se chvíli rozmýšlela, ale nakonec se rozloučila se žabičkami a vydala se na cestu k Latrii. Šly dlouho, cesta se stáčela do hlubokého lesa, až najednou před oběma jeskyňkami byl černý hustý les. Týnka se začala malinko bát, ale Latrie jí s takovým zvláštním úsměvem pobízela dál. Prošly hustým křovím a v tom před nimi stál opuštěný hrad. "To je tvoje chaloupka?", zeptala se nevinně Týnka. Latrie se zasmála tím svým podivným smíchem a povídá: "Ne, chaloupku mám daleko za hranicemi této země, toto je hrad, kde se setkávám s ostatními jeskyňkami".
Týnce se hrad moc nelíbil, byl oprýskaný, všude samá pavučina, kolem křoví a ve větvích se houpaly netopýři. Latrie otevřela vrata, která ošklivě zaskřípala, až Týnce naskočila husí kůže. Vešly dovnitř a místo krásné zahrady se před jeskyňkami rozprostřelo zarostlé nádvoří, v koutě seděl černý kocour s ohromnýma očima, po nádvoří pobíhaly krysy a kocour je mlsně sledoval.
Týnka se otřásla hrůzou a ptá se Latrie: "Kde je ta krásná zahrada a ty kvetoucí kytičky?", Latrie se na Týnku utrhla se slovy: "Co pořád máš, copak tady se ti nelíbí?" "Nelíbí", odpověděla Týnka, otočila se a smutně odcházela pryč.
Cestou domů k žabičkám přemýšlela, proč jí Latrie tak ošidila, proč jí slibovala něco, co nemá ? Měsíček jí svítil na cestu, aby nezabloudila a šťastně se vrátila k žabičkám do domečku.
Když Týnka přišla k chaloupce, všechny žabičky už tvrdě spaly. Týnka se rychle převlékla do noční košilky, lehla do postýlky a tvrdě usnula.

hrad.jpg

7.
Když se Týnka ráno probudila, uviděla kolem sebe žabičky jak si vesele vypráví o svých kamarádkách. Vstala a tiše si k nim přisedla. Jedna ze žabiček se ptá: "Jak ses měla Týnko včera na návštěvě?" Týnka smutně potřásla hlavičkou a svěřila žabičkám, co všechno jí potkalo. Žabičky nevěřícně kroutily hlavičkami, ale nakonec vzaly Týnku za ruku a všechny společně šly k rybníčku zazpívat si žabí písničku.
Uteklo pár dní a u dveří chaloupky se znovu objevila Latrie. Přinesla v ruce kytičku a pěkně se na Týnku usmála. "Týnko, dnes jsem pozvaná k přátelům, pojď se mnou, bude tam veselo, všelijaké hry a soutěže, tam se ti určitě bude líbit", lákala Latrie Týnku. Týnka chvíli váhala, ale pak si pomyslela: "Ještě jednou půjdu s Latrií na návštěvu, ale pokud mě opět podvede, už se s ní nikdy nebudu kamarádit". A tak se vydala s Latrií na cestu. Tentokrát to byla opravdu moc hezká návštěva. Týnka poznala mnoho nových kamarádek a kamarádů. Bylo tam moc veselo, legrace a spousta veselých her. Týnce se tato návštěva moc líbila a když se loučila s novými přáteli, slíbila, že brzy přijde zase. Latrie byla na Týnku moc milá a tak Týnka postupně uvěřila, že je stejně tak hodná, jako všechny ostatní nové kamarádky a kamarádi.
Čas utíkal jako voda a Týnka měla mnoho nových kamarádů a kamarádek, velice se spřátelila s Latrií a i když byla úplně jiná než Týnka, přesto jí měla Týnka moc ráda. Věřila jí a dokonce jí chtěla pozvat k sobě domů, do chaloupky na paloučku.
Jednou, když byla na návštěvě, řekla jí jedna jeskyňka: "Týnko, ty věříš Latrii, ty jí máš tolik ráda a víš, že tě ošklivě pomlouvá ?" "Týnka zůstala stát s otevřenou pusinkou. "To není možné, proč by to dělala, vždyť jsem jí nikdy ničím neublížila". Týnka byla moc smutná a rozhodla se, že se vrátí domů do chaloupky na paloučku v lese, zapomene na Latrii a vyplaká se na polštářku z mechu. A tak také udělala, odešla do svého světa, aby zapomněla na faleš a neupřímnost.
Cestou domů zapomněla, že na ní čekají žabičky a další kamarádky a kamarádi a mají o ní starost.
Když došla na palouček, ulehla na mechový polštářek a usnula hlubokým spánkem. Jen měsíček viděl, jak jí tečou i ze spánku slzičky.

vila.jpg

8.
Celý týden trvalo, než Týnka osušila poslední slzičku a vzpomněla si na ostatní žabičky a kamarády, které zanechala bez slůvka rozloučení.
Pomalinku sbalila raneček a vydala se znovu do světa mezi ty, s nimiž prožila tolik hezkého a kteří jí dávali najevo svojí milou přízeň. Všichni jí uvítali a byli rádi, že se Týnka zase vrátila. Týnka nikomu neřekla, co jí tolik trápilo a proč odešla a ani se nerozloučila.
Čas utíkal jako voda a Týnka se zase cítila dobře jak u žabiček, tak i u ostatních kamarádů. Občas si ještě odskočila domů na palouček, ale zase se brzy vrátila, neboť se jí po některých kamarádech moc stýskalo.
Časem poznala, že některé jeskyňky jsou neupřímné, ale většina z nich byly milé a kdykoliv Týnka přišla mezi ně, přivítaly jí s otevřenou náručí a s Týnkou si hezky vyprávěly.
Dnes už Týnka ví, které jeskyňky jsou opravdové kamarádky a které se jen přetvařovaly.
Je moc ráda, že jí zůstaly ty, s kterými je jí moc dobře a na ošklivé zážitky, které prožila cestou za poznáním v neznámém světě pomalu zapomíná.

A na konci je zvonec a pohádkového příběhu je konec.

konec.jpg